Recenze-nůž sendvič od DrakM
Nůž Ferrum Purpura
Nožíř DrakM
U každého originálního nože od nožíře vytvořím krátkou recenzi jako vyjádření úcty a poděkování za krásnou věc. Stejně bych si počínal v případě koupě obrazu nebo jiného uměleckého díla. Existují řemesla a existuje umění, hranice mezi nimi je obvykle dost tenká a často záleží jen na úhlu pohledu a niterném rozpoložení srdce k danému předmětu. Mám rád originální netuctové nože a vnímám je svým způsobem jako skutečné umělecké předměty. Proto si dovoluji představit recenzi jednoho z nich od pana DrakM-Milana Mozoliče, s názvem Ferrum Purpura.
Pouzdro-kůže hovězí a kůže kobry
Hadi (a jejich symbolika) patří k nejkontroverznějším zvířatům vůbec, záleží na kultuře, náboženství, dějinném odkazu atd. Proto hadí kůže na pouzdře se dá vykládat různými způsoby. Hadi se objevují v mytologii jako nositelé dobra i zla. U mě naštěstí vítězí především jako prostá a estetická ozdoba, která k pouzdru opravdu sedne. Přesto mi nedá nenapsat, že kobra (především barevné druhy-kobra Coral apod.) možná symbolizuje přírodní princip-že většinou to, co je v „lese“ barevné a na pohled žádoucí bývá jedovaté, ať se jedná o houby, brouky, „bobule“, nebo hady. A tak je to na světě se vším „příliš“ výrazným a je třeba k tomu mít zdravý respekt. U „kobřího“ nože, který je spíše do hněda je to především přitažlivost barevné čepele a respekt vzbuzující „jedovatost“ jeho ostří v dobrém smyslu slova-což si ještě otestujeme.
Silná hovězí useň pouzdra ve tvaru toulce zase drží nůž dobře sevřený. Při otočení a „vyklepávání“ nůž nevypadne. V pouzdře nekloktá. Vytahuje se dobře. Po nějaké době (cca 150X použití) se pouzdro vychodilo a nůž již nesedí tak pevně sevřený, nicméně stále se nedá z pouzdra jednoduše vytřást. Jediným problémem pouzdra by asi bylo jeho silné promáčení a vytahání. Můj závěr-toto pouzdro splňuje očekávání na kvalitativní (dobré zpracování), estetický (vypadá dobře) a praktický (snadné použití a vytažení nože, nůž sám z pouzdra nevypadne) „standard“-(tj. koupil bych si ho znovu)-bez dalších zbytečných řečí.
Ručka nože-sebeobrana, zpracování, hodnocení
Nejprve trocha povídání. I když nejsem žádný odborník, myslím si, že při moderním-obraném použití nože v současných převážně sečně/řezných technikách umožňuje mírně zahnutá ručka-podle mého-lépe a přesněji vést sek. Čepel je od dlaně v trochu jiném úhlu než u ručky rovné, a to zapříčiní některé výhody při technikách, které se dnes v podmínkách ČR používají k obraně, především v podobě seků a „šermířských“ bodů na vysunuté končetiny-ruce a nohy. Extra zahnutá ručka a její výhody je trend, který zavedli i pánové od Ka-baru (TDI nože) a další výrobci. Je to spíš námět k diskuzi a každému vyhovuje něco jiného-(rovná nebo zahnutá). Mě vyhovuje něco mezi oběma-zhruba jako má testovaný nůž (mírné zahnutí podobné zahnutí ručky šavle).
K noži samému. Ručka, dřevo Ironwood-Brazílie, záštita leštěná nerez. Povrchová úprava dotažená. Pro mě by mohla být ručka o fous tlustší, ale i tak je úchop relativně jistý. S ohledem na určení nože s přihlédnutím k jeho estetické hodnotě naprosto dostačující. Záštita je leštěná do zrcadla, její lesk drží, ale je třeba opatrnosti při pokládání například při svačině v lese vedle sebe na kámen-aby se neodřela. Tvrdé hladké dřevo má tendenci klouzat v suché ruce, ve zpocené nebo mokré naopak přilne a vůbec neklouže, v umaštěné klouže dost. Po častém použití v kuchyni a styku s vodou se hladký lak na ručce trochu setřel a ručka krapet „zhrubla“. Záslepka je také leštěná, celkový dojem z ručky je dobrý ani při delším používání-krájení-v ruce netlačí. To je podle mého výhoda celo-dřevěných ruček z jednoho kusu špalíku. Například kniha: SAS-příručka jak přežít, str. 30-radí vojákům při delších misích ručku nože z jednoho oblého a hladkého kusu dřeva-na míru, kvůli zamezení vzniku puchýřů. Dělat lidem ručky na míru jejich ruky-mohlo by to být zajímavé „zosobnění“ a zpestření výroby nožů :) Otázkou je kompromis ve snížení pevnosti čepele na trnu (při extrémním survival použití), oproti ručkám full tang, což je opět na diskuzi.
Čepel nože
Délka-113mm, tl. 4mm, sendvič 19356 a 17240
U nože Ferrum Purpura trn čepele prochází do dvou třetin ručky, stažen matkou a zalitý epoxem. Trn je také sendvič, takže by měl teoreticky vydržet i o něco hrubší zacházení. Čepel je ostrá a esteticky zdařilá-barevnost čepele, která vznikla popouštěním, jsem po domluvě s nožířem ponechal, aby vynikla linka sendviče. Původně byl nůž určen do vitríny, ale bylo mi líto, že nůž nedělá to, k čemu byl vlastně určen. Při použití nože se barva čepele časem ohladí-s tím počítám. Čepel je na pohled opravdu moc pěkná a zároveň praktická-sendvič-boky z nerezu.
Test ostrosti čepele před samotným použitím nože: Holení předloktí-po vybalení-nůž holí (i když ne tak dobře jako čepel z tvrdší ocele RWL- hodně dělá tupější úhel fasety čepele-což na druhou stranu zase zvyšuje odolnost čepele při sekání), řez papírem A4 na jeden tah k sobě-více než do dvou třetin, nařezání papírků do tl. 0,5mm-bez problémů-na předních dvou třetinách čepele, u ručky je asi 3,5 cm délky výbrusu o setinku milimetru tlustší a faseta má tupější úhel-tam nůž papírky řeže o poznání hůře, ale zvládne to také. Rozkrájení rajčete na drobno-jde to samo-opět lépe přední části čepele s menším úhlem fasety, kde se čepel zužuje.
Test čepele při použití -Zadání:
Týden v kuchyni nepoužívat jiný nůž než tento. Loupat, krájet, porcovat, vykosťovat, používat na vše. Dál-ořezat pár klacků, osekat menší větve. Dělat to tak dlouho-dokud se nůž neztupí, následně zhodnotit jeho výdrž a schopnosti.
Ilustrační foto-přesekat kosti kuřete a naporcovat maso nebyl pro nůž žádný problém
Výsledek testu:
Není to žádný sekáč na dřevo a díky lehkosti je přeseknutí větších větví dost namáhavé, pomohlo by použití tlouku-batoning, ale nechci si nůž ničit, není to konstrukčně survival nůž. Při řezání klacků je třeba pomoci si palcem druhé ruky a zatlačit na čepel, pokud se klacky ořezávají tradičně-pouze při úchopu za ručku řez již není tak efektní jako s nožem s čepelí o několik mm tenčí (pro srovnání kuchyňák). Výhodou je zase pevnost a větší „pocitová“ jistota u tlustší čepele oproti noži kuchyňskému. Nůž jsem dále srovnával s noži Glock FM 78, dále s nožem od nožíře s čepelí z RWL a se starým loveckým Mikovem s ručkou z imitace parohu. Při řezání klacků i v kuchyni první vypadl Glock-což je výborný nůž, ale přeci jen myslím, že jeho řezivost byla trochu obětována na úkor univerzálního vojenského nástroje pro špinavou práci (kde však nejvíc exeluje). Druhý vypadl starý Mikov, který i když má o něco tenčí čepel, přeci jen použitá ocel není tak ostrá/řezivá a rychleji se ztupí. Velkou výhodou Mikovu je tvar a tloušťka ručky, která mi sedne nejlépe z nožů použitých při testu. Jako třetí vypadl náš testovaný nůž Ferrum Purpura. Oproti srovnávacímu noži z RWL- stejná tloušťka-4mm, ale s vysokým výbrusem a minimálním úhlem fasety, náš testovaný nůž měl horší řezivost, otázka je-jak by se mu vedlo s jiným výbrusem a fasetou a naopak-jak by se vedlo noži z RWL při sekání kostí-což jsem dělal pouze s Ferrum Purpura. Nůž je nyní ztupen-vůbec neholí, ale stále si zachovává relativní ostrost-klacek na vuřta bych s ním ořezal bez problémů.
Klady a zápory, zhodnocení a závěr
Naprosto upřímně řečeno, nůž Ferrum Purpura se nehodí jako bojový nůž, ani není nejlepší v řezivosti, jako survival se také nehodí (trn), jako nůž lovecký bych ho viděl nejspíš-hodí se na to, ale také to není jeho prvotní poslání. Kam s ním, kam ho zařadit?
Zařazuji ho do kategorie-„Společenský univerzál“. Hodnota tohoto nože totiž není ve 100% pracovním nasazení (které přes to zvládne), ale především v jeho kráse. Důvody k tomuto zařazení jsou tyto. Jak léta přibývají, mít na procházce v některém z lesů za Prahou-kde se to hemží běžci a cyklisty u pasu „Rambo-nůž“, nebo bodák, mi v mém věku již přijde nevhodné-a to nejsem nijak starý. Elegantní, reprezentativní nůž pro pána, který ví co chce, určený na sváteční procházky do přírody s rodinou a dětmi, nůž, který kluci budou obdivovat, nůž pro toulky se psem, houbaření, společenská setkání s přáteli a lov, „seriózní“ nůž pro „hlavu rodiny“, který mimo sezónu odpočívá ve vitríně, nůž který je něčím zvláštní, výjimečný oproti nožům jiným-to byla má představa při hledání a následné koupi nože Ferrum Purpura. Tento cíl se splnit podařilo. Proto bych ho i přes jeho malé nedostatky („hubenější“ ručka, úhel fasety u záštity) koupil znovu. Od nožíku kategorie-univerzální společenské nože-očekávám přesně to, co jsem dostal. Nožíři palec nahoru.
Pohled na nožíře
Dobrozdání-když mě nůž neosloví, tak ho časem prodám, tento nůž si ale ponechám na stálo. Když porovnám vybrušované a kované nože, myslím, že kované (např. tento sendvič) jsou výrobně náročnější-přesto cena bývá často stejná nebo nižší. O to víc obdivuji umění nožíře/kováře. Nůž byl za příznivou cenu, komunikace s nožířem dobrá-osobně žádný problém. S nožem i s nožířem jsem plně spokojen.
Vojtěch Filip